Stavba čmelína pokračuje
Teď popíšu, jak stavba čmelína pokračuje. Na dno plánuji dát nějakou bavlněnou nebo vlněnou cupaninu, ale ještě se snažím přijít na nějaký jiný přírodní materiál. V přírodě čmeláci rádi osidlují myší hnízda a využívají jejich vystýlku, která je tvořena z nadrobno nalámané suché trávy a myších chlupů. Myslím, že by šlo z usušené králičí kůže, kterou jinak zahrabávám do kompostu, sedřít jemné chlupy, které mi připadají na čmeláčí hnízdo dost vhodné. Nakonec jsem dal na dno nadrobno rozcupovanou vatu a na ní jsem dal na jednu polovinu plochy načechranou vrstvu králičích chlupů. První čmelák, který tam sám vlezl, se zavrtal právě do této vrstvy chlupů. Uvidím, jestli jí to bude dále vyhovovat.
Ochrana vletového otvoru – bezpečnostní klapka
Dle návodu na stránce o čmelácích jsem se snažil sestrojit bezpečnostní klapku ze zbytků, co mám v dílně, pokud možno z materiálu, který odolá vnějším podmínkám. Není tak hezká jako ta průmyslově vyráběná, ale předpokládám po získání zkušeností s její funkcí i další vylepšení. Důležité bude vymyslet způsob postupného přivírání záklopky na vletovým otvorem. Pravděpodobně použiji vruty prošroubované skrz záklopku, které se budou postupně vyšroubovávat až k úplnému přisednutí záklopky k povrchu.
Na obrázku je čmelín s přípravou pro bezpečnostní klapku na vletovém otvoru. Klapka je zatím sundaná a namontuji ji až po případném zahnízdění samičky.
Lapač škůdců (a větrací otvor) stavba čmelína pokračuje
Na výše uvedených stránkách byl i popis lapače škůdců, který se mi líbil myšlenkou, ale ne provedením. Zkusil jsem pro jeho výrobu použít dvě dlouhé prázdné tuby od šumivých vitamínů, které občas používám na skladování různých drobností v dílně. Jednu tubu jsem uřízl v takové délce, aby skrz přední stěnu zasahovala do vnitřního prostoru ještě asi 2 cm. Zpředu kouká jen nepatrně, aby na ní drželo původní víčko. Protože zbytek tuby byl krátký, použil jsem druhou, z které jsem odřízl asi polovinu. Tu jsem nahřál horkovzdušnou pistolí (možné i fénem). Ještě předtím jsem na zadní konec první části tuby pevně převlékl kousek plastové sítě proti hmyzu. Přes tento konec se sítí jsem převlékl nahřátou druhou část tuby.
Po vychladnutí jsem přesahující okraje sítě zastřihl. Konec této druhé tuby, kde zůstalo ještě pevné dno, jsem těsně nad ním odřízl a opět jsem přes něj přetáhl kousek plastové sítě. Ten jsem prozatím připevnil lepenkou, ale jde uchytit buď gumičkou, nebo dalším nahřátým plastový kroužkem ze zbytku tuby. Víčko od jedné tuby jsem uprostřed podélně provrtal a dovnitř jsem zalepil kousek brčka o délce asi 5 cm a průměru asi 5 mm. Tím by se měl dovnitř dostávat škodlivý hmyz nalákaný pachem čmelína a neměl by se tolik snažit vniknout dovnitř hlavním vstupním otvorem. Údajně by se již neměl dostat ven, tak uvidím. Toto provrtané víčko mohu v mrazech vyměnit za víčko plné a pod něj vsunout ještě špunt z vaty, kvůli izolaci.
Nátěr a umístění
Čmelín jsem natřel lodním lakem. Po delším rozhodování, jak proti dešti ochránit střechu čmelína jsem se rozhodl nalepit shora sklo. Je dokonale vodovzdorné a nezpůsobí díky barvě nadměrné přehřívání úlu. Úl jsem již připevnil na dřevěnou stěnu plotu na kovové konzole vzdálený od stěny, aby šly konzole namazat nějakou vazelínou nebo lepem kvůli mravencům, kteří by chtěli do čmelína vlézt.
