Rubrika: Nezařazené

Už dlouho jsem neměl čas, abych přidal na svou stránku něco nového. Teď bych se rád podělil o několik receptů s kvašenými chilli papričkami.

Kromě kváskového pečení jsem příznivec i jiných druhů kvašení – víno, kimčchi, medovina atd..

Už před nějakou dobou jsem si opsal na chilli fóru recept na chilli pastu, která má vydržet roky bez úhony. Problém byl však ve velikém množství soli.

Z publikace o kvašených potravinách jsem se dozvěděl něco o principu mléčného kvašení. Upravil jsem dle návodu množství soli a pasta z papriček krásně zkvasila, má příjemnější chuť, dá se jíst bez obav z nadměrné slanosti v čemkoliv a hlavě také dlouho vydrží – dokud se nesní. Dá se vyrobit jak z čerstvých plodů tak i ze sušených.

Napsal jsem tedy recepty pro výrobu pasty z čerstvých i sušených papriček a přidal jsem recept na papričky v oleji.

Do článku o Tibetských kvasinkách jsem přidal odstavec zmiňující schopnost přežití této kultury.

Nedávno jsem upravil recept na mazanec z kvásku snížením množství mléka, které jsem nahradil 50 ml vody. Těsto je při hnětení pružnější a po upečení méně drobivé.

Makový závin z kvásku jsem chtěl zkusit již dříve, ale dostal jsem se k jeho přípravě až nyní. Recept najdete pod písmenem Z v rejstříku receptů.

Dnes jsem vložil nový recept na tvarohovou bábovku z kvásku. Sice jsem se o ní zmiňoval už dříve, ale recept nebyl ještě vypilovaný, takže zde nebyl k vidění. Teď jsem tvarohovou bábovku párkrát vyzkoušel a recept zdokonalil, takže je zde.

Včera jsem vyfotil pro mne neznámého brouka asi 3 cm velkého. Na netu jsem zjistil, že jde o Nosorožíka kapucínka. Foto i další podrobnosti jsou v článku.

Ke článku o Tibetských kvasinkách jsem přidal odstavec o nedávném rozmrazení kvasinek uložených dlouho v mrazáku.

V poslední době jsem trochu dolaďoval recept na kváskové rohlíky a nyní jsem jako tuk při zadělávání použil vepřové sádlo. Rohlíky jsou chutné a kam se na ně hrabou kupované, které jsou plné chemie. Dnes upečeno.

Dnes jsem přidal nějaké fotky chilli papriček i fotky z pozorování ptáků na zahradě.

Poslední léta jsem začal používat ke kořenění jídla chilli papričky. Občas jsem od někoho dostal již zralé plody, občas nějaké předpěstované sazenice. Tím, jak jsem si postupně zvykal na jejich pálivost, se samozřejmě zvyšovala jejich spotřeba.

Tak jsem již vloni v listopadu zasel semínka, která jsem měl schovaná z jedné rostliny, kterou jsem dostal a údajně ji někdo přivezl z Thajska. Tu jsem v té době zasadil do skleníku a vyrostl z ní stromek asi přes metr vysoký a plodů měl nespočet.

Ze zasetých semínek brzy vyrazily rostlinky a k dnešnímu dni jsou v půllitrových kelímcích vysoké asi 30 cm.

Jaké bylo moje překvapení, když jsem k Vánocům dostal knížku popisující jak pěstovat chilli papričky. Dostal jsem také sáčky se semínky šesti druhů jiných chilli papriček. Hned po Štědrém dnu jsem je zasel. Tři druhy vylezly asi po 14 dnech. Jako „správný pěstitel“ až pak jsem se začal zajímat, co vlastně ke klíčení potřebují. Takže po úpravě podmínek vylezl ještě jeden druh papriček, ale zbylé dva nevylezly ani po novém vysetí do lepších podmínek. Bohužel zrovna i druh, který měl být jeden z nejpálivějších na světě Scorpion moruga.

Takže letos budu pěstovat chilli ve větším měřítku. Zdaleka však nedosahuji takového množství pěstovaných druhů, jako jiní pěstitelé uvádějí na různých „Chilli fórech„.

Až se k tomu dostanu, tak udělám i stránku s fotkami na toto téma.

Koncem roku 2020 jsem vytvořil větší nový čmelín.

Než jsem se dostal přes bezpečnostní aktualizace svých stránek, tak to chvíli trvalo. Proto jsem popis stavby s pár obrázky zveřejnil až nyní.

Olivový chleba – úprava receptu. Po delší době jsem měl více času a tak jsem kromě běžného pečení převážně žitného chleba, vypěstoval i pšeničný kvásek. Jeví mnohem lepší, než kdysi předchozí.

Znovu jsem začal péct současně i malý olivový chleba, kde jsem snížil množství olivového oleje v receptu a teď jsem tam dával jen olivy.

Chleba krásně vykynul, i se povedl upéct a vydrží i více než týden stále stejně měkký.

Když jsem viděl tvar i nadýchanost chleba, tak mi připomněl velikonoční mazanec. Řekl jsem si proč nezkusit zaměnit některé ingredience a jiné přidat. Udělal jsem několik pokusů a byl jsem celkem spokojen, oproti zbytku rodiny. Pokud jsem ponechal složení mouky v těstě jako u olivového chleba – 50g žitné chlebové a 350 pšeničné chlebové, tak je to celkem dobrý sladký chleba s hrozinkami. Když jsem tuto mouku zaměnil za 400 g obyčejné hladké pšeničné mouky, tak už je to klasickému mazanci velice podobné. Těsto je trochu nakyslejší, ale chuť hrozinek toto úplně překryje.

Důležité je, že těsto vykyne pomocí kvásku, takže díky tomuto procesu nejíme jen nafouklé těsto plné „mrtvé“ mouky.

Recept je zde.

Dnes jsem opravil recept na: Produkční kvas žitný-pro malý chleba  změnou množství vody. Je lepší, když je kvas vlhčí, lépe pracuje. A pro zachování množství vody v celém objemu těsta jsem snížil její objem v receptu na:   Chleba převážně žitný-malý

Také jsem přidal nový příspěvek o čmelácích s krátkým videem:

Čmeláci v roce 2018-pokračování

Nový recept na chleba jsem vytvořil, protože naše spotřeba trochu poklesla. Aby se chleba, který doma jíme převážně, dříve snědl, upravil jsem recept pro převážně žitný chleba na menší množství surovin a vytvořil jsem tedy menší verzi. Přitom jsem trochu experimentoval s poměry mouky i produkčního kvasu a chleba se mi zdá chutnější. Proto jsem zpětně upravil poměry mouky i vody u žitného produkčního kvasu, teploty při pečení chleba, které jsem snížil.

Dnes jsem vytvořil stránku s názvem Zdravé stravování a tam jsem vložil první příspěvek – Tibetské kvasinky.

Po delší době jsem přidal něco, jak letos skončili čmeláci v mém prvním čmelínu.

Po delší době jsem udělal pár záběrů čmeláků a přidal k tomu trochu popisu.